Recenze: Úterní ženy mezi bylinami a řepou (M. Peetz)

Dnes si představíme další z knížek letošní Čtenářské výzvy. Jedná se o knihu Úterní ženy mezi bylinami a řepou. Jedná se o třetí díl této minisérie o Úterních ženách. Ale pojďme si knížku představit.

autorka: Monika Peetz
nakladatelství: Host Brno
rok vydání: 2014
počet stran: 297
ISBN: 978-80-7491-148-4

Anotace:

Kiki je vynervovaná ze špatného vzduchu, nekonečných problémů s parkováním a ruchu ze staveniště vedle jejich bytu uprostřed Kolína. A tak se rozhodne odstěhovat s partnerem a dvouletou dcerkou na venkov. V oblasti Maklenburské jezerní plošiny si chce otevřít penzion pro vystresované lidi z města, jako je ona a její přítelkyně a pěstovat vlastní zeleninu. Bohužel se ukáže, že opuštěná budova staré školy stojící na půl cesty mezi Berlínem a Hamburkem, je absolutní ruina. Tři týdny před slavnostním otevřením Kiki uzná, že sama na dokončení penzionu nezvládne a bubnuje na poplach. Úterní ženy přijíždějí přiložit ruku k dílu. Každá z nich si s sebou přiváží i část svého všedního života. Hádky, lži, zrada - nic z toho nedokáže Úterní ženy rozeštvat. Leda snad šarmantní muž s tajemným posláním.

Stručný děj (pozor, může obsahovat spoilery):

Kiki, Max a malá Greta se rozhodnou opustit život ve městě a odstěhovat se na venkov do Birkowa, kde koupili starou a rozpadlou budovu Staré školy, ze které hodlají udělat penzion pro přepracované lidi z města. Situace však není tak lehká, jak se na první pohled zdá. Opravy váznou, rozpočet se tenčí a problémy ve vztahu Kiki a Maxe se  prohlubují.

Po čase přijíždí do Birkowa Kikiny kamarádky, aby jí s přestavbou pomohli, protože termín otevření penzionu se blíží. Estella slíbila v rámci charitativního projektu pro děti ze sociálně slabých rodin poskytnout Kiki na penzion nějaké finanční prostředky. Ale její snacha, která se teď dostala do vedení firmy tyto peníze pozastavila a s tím, se pozastavila i rekonstrukce.

V rybářské chatce na břehu jezera se ubytuje velice podezřelý (ale taky velice atraktivní) pan Steiner, jehož záhadné identitě se rozhodnou Úterní ženy přijít na kloub.

Poté, co Kiki pošle místní renomovaný stavař ke všem čertům, povolá na pomoc osamělého opraváře a majitele místní půjčovny kol Rica, aby jí s opravami penzionu pomohl. Jenže i tak se Kiki nedaří s opravami pohnout, protože jí stále chybí potřebný kapitál. A tak se Úterní ženy přihlásí do místního každoročního a tradičního bowlingového turnaje, aby získali hlavní výhru. Podaří se jim to a začne zase v jejich životě svítit Slunce?

Hodnocení: 85 % 

Úterní ženy jsou příběhem plným odhodlání splnit si sen a dokázat svému okolí, že Kiki není tak neschopná, jak si o ní její okolí myslí a také plný čirého přátelství. Jediné, co mi na knížce vadilo, byli časté překlepy či chyby. Knížka má krátké kapitoly, které podporují celkovou čtivost knížky. Příběh plynul pomalu a mile, ale nebyl zbytečně rozvleklý a nudný. Ke konci knížky se objeví i celkem napínavá část a možná i překvapivé rozuzlení. Je to taková milá oddechovka, která nás nutí v tomto uspěchaném světě zpomalit a zamyslet se nad tím, co je ve skutečnosti v našem životě důležité. Místama je možná přátelství Úterních žen příliš zidealizované.

O autorce:

Monika Peetzová vystudovala germanistiku, komunikační vědy a filozofii na mnichovské univerzitě. Po dokončení studií pracovala jako dramaturgyně. Od roku 1998 působí jako scénáristka v Německu a Nizozemsku. V roce 2010 vydala svou první knihu Úterní ženy, která se v mnoha zemích stala bestsellerem.

"Není to zrovna jednoduché, když je jeden uvázaný doma a ten druhý pořád na cestách," poznamenala Caroline. Byla jediná, která se odvážila zeptat: "Mezi vámi dvěma to není tak úplně v pořádku, že?" 
Kiki přikývla. Teď, když už je Max pryč, nemá cenu aby před kamarádkami něco předstírala.
"Máme vztah po telefonu. Z lásky se stává čistě telepatická záležitost. Než odjede, pokaždé se pohádáme." -ukázka z knihy