Recenze: Milostné dopisy slavných mužů

Dneska se spolu podíváme na titul "Milostné dopisy slavných mužů". Tento titul můžete znát z filmu Sex ve městě. Je to přesně ta knížka, ze které Carrie předčítá v posteli panu Božskému.

překlad: Z. Havlíčková
nakladatelství: Omega
počet stran: 136
ISBN: 978-80-7390-384-8

Anotace:

Milostné dopisy slavných mužů, díl první, je sbírka romantických milostných dopisů slavných osobností minulosti i současnosti. Když Carrie Bradshaw, hrdinka seriálu a filmu Sex ve městě, z této krásné sbírky předčítala Panu Božskému, miliony žen po celém světě začaly tuto knížku shánět. Nyní máte možnost i Vy přečíst si romantické milostné dopisy, které napsali slavní muži jako L. van Beethoven, Napoleon Bonaparte, R. Browning, Lord Byron, Lord R. Churchill, W. Churchil, M. Twain, O. Cromwell, F. S. Fitzgerald, G. Flaubert, J. W. von Goethe, V. Hugo, J. Joyce, F. Kafka, J. Keats, J. London, W. A. Mozart, T. Roosevelt a mnoho dalších.


Hodnocení: 30 %

Měla jsem na knihu velká očekávání, ale bohužel se nenaplnila. Chyběli mi v knize nějaké souvislosti,jako že kdo, komu a za jakých okolností píše. Možná, že tak by pro mě měli tyto milostné dopisy nějakou cenu, ale takto mi to přišlo jako vytržené z kontextu, nic neříkající. Navíc té romantiky tam bylo také po skrovnu. Kniha je rozdělena do dvou částí - na dopisy a milostné básničky. Myslela jsem, že aspoň ty básničky to zachrání, ale bohužel jsem se mýlila.



".....a teď, lásko, ty s laskavým srdcem a milujícíma očima, jejíž obraz jsem včera líbal a jejíž rty jsem tolikrát políbil v mých snech. Jejíž láska mě tak štědře obohacuje všemi příjemnými vzpomínkami a sladkými očekáváními, která mě obepínají a chrání od zla a ublížení. Jejíž doteky jsou tak drahé a díky nímž nejen ve spánku, ale i dlouho po probuzení moje srdce bije rychleji, celý se třesu a mysl mám otupělou potěšením - jejíž nohy líbám a jejíž kolena objímám s oddanými polibky - miláčku, jehož domov je v mém náručí a jehož oporou je má hruď, k nimž jsi nejprve přišla jako vystrašený pták, ale teď miluješ prodlévat tam až do doby dlouho poté, co půlnoční zvony vysloví své varování - mému životu s velkorysou duší, ochránkyni mého srdce a mé opravdové milence - dobrou noc a spravedlivý odpočinek. Tvým očím i Tvému unavenému tělu, dobrou noc, která je předchůdcem mnoha jasných, krásných rán, kdy Tě probudím svými polibky a svou něžnou láskou...." -ukázka z knížky

Recenze: Polibek v New Yorku (C. Rider)

Na knihu Polibek v New Yorku jsem narazila úplnou náhodou u nás v knihovně. Doufala jsem, že z ní načerpám nějakou tu vánoční atmosféru. Jak se mi to povedlo nebo nepovedlo se můžete dočíst v článku níže.

autor: Catherine Rider
nakladatelství: CooBoo
počet stran: 240
ISBN: 978-80-7544-424-0

Anotace:

Je Štědrý večer a my se s hlavní hrdinkou nalézáme na letišti J. F. Kennedyho v New Yorku. Charlotte už je zase sama. Po ročním vztahu dostala kopačky od svého přítele a nyní netouží po ničem jiném, než vrátit se domů, do Londýna. Její let byl ale zrušen a ona jen bezradně mačká poukaz na náhradní ubytování v hotelu. Může snad být Štědrý den ještě horší?
Anthony přijede na to samé letiště vyzvednout svou přítelkyni, ale ta se s ním bez nějakých cavyků před všemi cestujícími rozejde. Náhoda svede Anthonyho a Charlotte dohromady a tak dostane Charlotte nápad, proč by jí Anthony nemohl dělat průvodce po New Yorku, aspoň do doby než jí poletí další letadlo?

Stručný děj (pozor může obsahovat spojlery):

Charlotte je původně z Anglie a do New Yorku odjela na půl roku aby si vyzkoušela, zda se jí bude v New Yorku líbit než začne studovat na Kolumbijské univerzitě žurnalistiku. Během svého pobytu potká Colina, do kterého se zamiluje. Bohužel Colin to necítí stejně a když se má Charlotte vrátit na Vánoce domů, Colin se s ní rozejde. V den odletu se zkomplikuje naprosto všechno. Díky počasí jsou všechny lety zpožděné nebo zcela zrušené, včetně toho, kterým má odlétat Charlotte. Čirou náhodou na letišti potká Anthonyho, se kterým se také rozešla přítelkyně. Dají se do řeči a rozhodnou se, že začnou plnit kroky z knížky, která radí jak se vyrovnat s rozchodem. Během jedné noci zažijí spoustu věcí a spoustu dobrodružství, potkají spoustu lidí. Dokážou na konci knížky najít ztracenou lásku?

Hodnocení: 75 %

I když knížka neměla moc velké hodnocení, i tak jsem se do ní pustila. Byl to krásný příběh plný znovunalezení, lásky, odpuštění a pochopení. Taková krásná vánoční oddechovka. Příběh to byl sladký, sice trošku předvídatelný, ale to mu neubralo na kráse. Líbil se mi celkový nápad příběhu. Příští Vánoce se chystám určitě do dalších "Polibků" od této autorky.

Recenze: Ze života knihomolky (D. Tung)

K Vánocům jsem dostala od svého nastávajícího milou a dokonalou knížku "Ze života knihomolky" od autorky, která píše pod pseudonymem Debbie Tung. A jak se mi líbila?

autor: D. Tung (pseudonym)
nakladatelství: Cpress
rok vydání: 2019
počet stran: 144
ISBN: 978-80-264-2694-3

Anotace:

Knihomolky všech zemí, spojte se! V tramvaji koukáš lidem přes rameno, jen abys zjistila, jakou knížku právě čtou. Než aby sis koupila něco na sebe, raději utratíš celé kapesné v knihkupectví. Tajně (a někdy i naprosto veřejně) čicháš ke svým novým knižním úlovkům. Nejlepší večírek je pro tebe ten, kdy všichni sedí tiše u stolu a čtou si. Zkrátka čteš všude, všechno a pořád, a když zrovna nečteš, o knihách si aspoň povídáš. Poznáváš se? V tom případě je knížka ze života knihomolky další povinnou položkoou na tvém seznamu. U každé stránky tohoto vtipného a milého komiksu se budeš potutelně usmívat a říkat si, že hlavní postava je snad napsaná přímo podle tebe.


Stručný děj:

Jedná se o soubor malůvek a ilustrací, které zachycují každodenní trable a situace, se kterými se potýká každý knihomol na světě. Neexistuje možnost, že by se v tom někdo prostě nenašel.

Hodnocení: 100 %

Dostala jsem od Ježíška a jsem naprosto nadšená. Každý knihomol to určitě ocení a divila bych se, kdyby se v tom nenašel. Rozhodně to je takové "must have" všech knihomolů. Milé a hezky ztvárněné ilustrace vše jen podtrhují. Rozhodně doporučuji. Už jsem si objednala i další knížku od této autorky, takže se můžete těšit na další recenze.

O autorce:

Debbie Tung je ilustrátorka a tvůrkyně komiksů z anglického Birminghamu. Má bakalářský titul z módního designu a magisterský titul z informatiky. Poté, co nějaký čas pracovala jako programátorka se rozhodla splnit si svůj sen o umělecké kariéře. Inspiruje se každodenními útrapami, svými zkušenostmi a krásou z obyčejných věcí.

Čtenářská výzva 2020 - #2

Uplynul nějaký čas od toho, kdy jsem tu zveřejnila první desítku knih, které si hodlám přečíst v rámci Čtenářské výzvy 2020. A jelikož už je venku i kompletní celá druhá desítka, nastal čas abych se tu i já pochlubila s výběrem svých knih.

Jedenáctým tématem Výzvy je kniha, která získala ocenění E. A. Poe Awards. Musím říct, že tyto různé ceny a ocenění jsou mým nejméně oblíbeným. Nakonec jsem i přesto vybrala knihu od Annabel Pitcher, Kečupová mračka. Je o patnáctileté dívce jménem Zoe, která tráví volný čas neobvyklým způsobem - tajně v zahradní kůlně píše dopisy odsouzenci Harrisovi, který je odsouzený k smrti. Je přesvědčená o tom, že jedině on může pochopit její věru neobvyklý příběh. Rozhodla se tento příběh svěřit papíru, v naději, že se jí podaří odčinit své chyby.

Dvanáctým tématem je téma, která kniha je v době čtení méně než 20x na Databázi v přečtených. S výběrem tohoto tématu budu asi ještě chvíli váhat a rozhodnu se až nakonec, až se v rámci Výzvy k tomuto tématu dostanu.

Dalším, tedy "nešťastným" třináctým tématem je kniha od dánského autora. U tohoto tématu padla jasná volba na titul od Karen Blixenové, Vzpomínky na Afriku. Paradoxně mě k tomu přivedl román od Pauly McLainové, Létala jsem za sluncem, kde se baronka Blixenová okrajově objevuje a já tak nějak zatoužila po tom, dozvědět se víc a tu knihu si prostě přečíst. Tak uvidíme.

Čtrnáctkou se pyšní kniha básní. Super. Nic pro mě. Básničky, verše a podobné věci přímo k smrti nenávidím. Jasně, kdysi jsem četla Kytici k maturitě, a docela si jí oblíbila, ale tím pro mě toto téma skončilo. Takže pro mě toto téma bylo extrémně těžké a musela jsem opravdu hledat a skutečně pečlivě vybírat, zda by se mezi poezií nenašlo něco, co by mě oslovilo. Nakonec boj vyhrál titul O čarodějnici, která se nenechala upálit od autorky Amandy Lovelace, která se pyšní titulem Goodreads Choice Award z roku 2018, tak jsem zvědavá jestli i pro mě to bude "good choice".

Patnácté místo má kniha s obálkou, která se nám nelíbí. I toto je dost variabilní téma a proto bylo těžké pro mě vybrat tu pravou. A o dost těžší protože většina obálek je prostě super. Ještě těžší toto téma bylo, protože jsem si dala za úkol najít knihu s ošklivou obálkou, ale zajímavým dějem, či dějem, který by mě nějak oslovil. Po této strastiplné cestě jsem vybrala nakonec titul Vyšlapaná čára od autorky Sáry Baume. Tak trošku se s dějem a hlavní hrdinkou ztotožňuju, tak doufám, že moje očekávání splní a že si třeba i něco z knihy odnesu.

Šestnácté téma je kniha, která má ve svém názvu slovo "aneb". Tak to byl opravdu oříšek. Z hlavy jsem si samozřejmě žádnou knihu nevybavila, ale zase mi pomohla moje milovaná Databáze. Nakonec jsem vybrala knihu Letuška z Economy, aneb co na Instagramu neuvidíte od mé kolegyně z práce, Petry Jirglové, která tuto knihu napsala poté, co se vrátila z roční "zkušené" v Emirates.


Dále tu máme sedmnácté téma s názvem kniha, ve které se odehrává svatba nebo pohřeb. Já jsem si vybrala knihu Sen v bílém od autorky Nory Roberts. Hlavně z toho důvodu, že mě v roce 2020 čeká svatba jsem si vybrala tu se svatební tématikou. O pohřbech a umírání nechci ani slyšet, protože mi v květnu umřel děda a tak jsem z toho ještě občas dost špatná.

Osmnáctkou se pyšní téma kniha, jejíž název má na obálce červenou barvu. Ok. Nakonec mi padla do oka kniha s názvem Dva tajemství neudrží. Autor ani kniha mi nic moc neříká, ale zaujala mě anotace, tak snad to bude ke čtení.

Devatenácté téma je již tradičně nově vydaná kniha v roce 2020. S tímto tématem si dám na čas a uvidím, s čím se nakladatelství pochlubí.

A konečně posledním tématem letošní výzvy je kniha, která nesplňuje ani jedno z předchozích témat Výzvy. Jasná volba padla na titul Naslouchač, od české autorky P. Stehlíkové, na který už mám hodně dlouho spadeno.

Tak. Tohle je můj výběr 20 knih, které hodlám v roce 2020 přečíst. Doufám, že jich bude více, ale vzhledem k tomu, že jsem těžce vytížený pracující a jelikož mě čeká jedna velká událost na světě, a tou je vlastní svatba, tak asi budu ráda, když přečtu aspoň tyto. Ale uvidíme, nechme věcem volný průběh.

Recenze: Létala jsem za sluncem (P. McLain)

Dnes bych Vám ráda představila knihu "Létala jsem za sluncem", kterou jsem právě dočetla. Na tuto knihu mám velmi rozporuplné pocity, ale více už si určitě přečtete v recenzi níže. Příjemné čtení.

autor: Paula McLain
nakladatelství: Metafora
rok vydání: 2016
počet stran: 312
ISBN: 978-80-7359-469-5

Anotace:

Kniha se odehrává v Africe, v Keni na počátku 20. století. V místě, kde domorodý svět černých bojovníků naráží na uhlazenou společnost aristokratických britských osadníků. Žije zde i malá bílá holčička jménem Beryl, kterou matka v útlém dětství opustila a zanechala ji samotnou s otcem na farmě. Po nevydařeném manželství se zoufale zamiluje do lovce Denyse Finche Hattona, který je milencem baronky Blixenové. Společenský skandál donutí Beryl prchnout do Anglie. Po návratu do Keni už ale nic není jako dřív. Kde je její místo na zemi? Nakonec své místo najde v kabině letadla, které se učí ovládat. Chce s ním přeletět Atlantik, doletět až ke Slunci a zlomit svůj osud.


Stručný děj (pozor, může obsahovat spoilery):

Kniha je rozdělena do několika částí, kdy každá část popisuje určitou část Berylina života, skutečný život v Africe a život tamních obyvatel v kontrastu s "útrapami" britské aristokracie.

Příběh malé Beryl začíná roku 1904 kdy se se svými rodiči a bratrem Dickiem přestěhuje z Londýna do africké Keni. Její otec se v Anglii zbavil všeho majetku, aby mohl v Africe koupit půdu a začít farmařit v nově vznikající kolonii. Ze začátku se to zdálo jako dobrý nápad. Pěstovali obilí a kukuřici, později přikoupili mlýn, kde mleli mouku. Dařilo se jim tak moc, že otec nakoupil ty nejlepší koně a začal je s pomocí své dcery trénovat na dostihy.

Berylina matka se ale těžko smiřovala s tím, že musela opustit Anglii a žít v nuznějších podmínkách africké farmy a tak po dvou letech odešla i s Beryliným bratrem, kterému místní klima nesvědčilo, zpátky do rodné Anglie. Jak se ale později ukázalo, chatrnější zdraví jejího syna byla jen pouhá výmluva. Beryl, tehdy čtyřletou holčičku, tak nechala na pospas jejímu africkému osudu.

Beryl se zpočátku nemohla s odchodem své matky smířit a neustále doufala, že si to matka rozmyslí a do Afriky se vrátí. Když neměla po ruce matku a otec trávil příliš mnoho času na farmě aby je uživil, trávila Beryl svůj volný čas s dětmi afrického kmene, který žil nedaleko otcových pozemků. Tito lidé stále žili podle svých původních zvyků. Po čase Beryl přijali do svého kmene, a dokonce dostala i své africké jméno - Lakwet, což znamená "malá holčička". V tomto společenství si Beryl našla svého nejlepšího přítele, chlapce Kibiiho, se kterým chodili lovit, skákat, jezdit na koni, běhat, závodit a tak nějak celkově lumpačit. Se svým otcem se Beryl starala o koně, které choval a byla tak šťastná a spokojená.

Časem si její otec přivedl domu přítelkyni Emmu, kterou Beryl představil jako její opatrovatelku a novou hospodyni. Emma si přetvořila dům, ve kterém Beryl s otcem léta bydlela k obrazu svému a myslela si, že se jí to povede i v případě Beryl. Emma chtěla aby se Beryl začala chovat jako děvče - aby nosila správné oblečení, správně se vyjadřovala a přestala běhat jako divoška s tím africkým chlapcem. Dokonce se pokoušela jí dát vzdělání v internátní škole ve městě. Beryl se to tam ale tak příčilo, že dokonce i několikrát utekla.

Jenže každé zlaté časy jednou skončí a i Berylinýmu otci se přestalo dařit a tak byl nucen rozprodat koně a prodat svou farmu a odjet do Kapského města. Beryl se ale nechtěla vzdát prostředí ve kterém vyrostla a které tak milovala. Proto se rozhodla ještě než oslavila své 17. narozeniny provdat za Jocka, staršího chlápka, který si koupil půdu nedaleko otcovy farmy. Manželství je to ale velmi nešťastné a pro nezávislou Beryl velmi svazující. Proto po několika měsících svého manžela opouští a jde k dávnému rodinnému příteli trénovat koně a později dostane licenci trenéra jako vůbec první žena.

Později se Beryl setkává s Denysem, se kterým prožije krátký milostný románek. Bohužel Denys je milencem baronky Blixenové. Když tento společenský skandál vypluje na povrch, je Beryl nucena opustit své místo trenérky koní i celou Afriku a uchýlit se do Anglie. Zde zjistí, že čeká Denysovo dítě, ale proto, že už je Denys zadaný, se rozhodne pro potrat. Po čase se zase vrací do Keni, kde už není nic jako dřív.

Beryl se vyznala v koních i v africké divočině, ale ve vztazích či v mezilidské souhře skoro vůbec. Přesto, a nebo možná právě proto, z ní vyrostla velice nekonvenčně myslící žena a žena, která se toužila stát nejlepší trenérkou koní na světě. A to se jí i přes četné překážky nakonec povedlo. Na druhou stranu její touha být milována a šťastná s mužem zůstala zcela nenaplněna.


Beryl právě proto že žila v takové době dokázala nemožné i přes všechny překážky, které jí osud i tehdejší společnost kladly do cesty. Jejím největším přáním bylo být svobodná, nezávislá, ale spíše byl její život plný překážek, utrpení, bolesti a slz. Co myslíte, podaří se jí nakonec naplnit svůj osud, ke kterému byla předurčena?



Hodnocení: 65% 

Na knihu mám rozporuplné názory. Obdivovala jsem Beryl za to, že se dokázala postavit na vlastní nohy a opustit nefungující manželství a žít na "vlastní pěst", tím spíš v době jaká jí byla souzena. Kniha je spíše založená na pocitech, než že by se tam odehrával nějaký dechberoucí děj. Beryl měla jistě daleko zajímavější život než jak jej popsala autorka. Její způsob se mi zdál takový dost nezáživný. Nepovedlo se mi úplně začíst a četla jsem jen proto, že jsem pořád čekala kdy se něco začne dít. Co mi ale vadilo bylo, že kniha má dost zavádějící název. Beryl sice byla první ženou, která přeletěla Atlantik, ale kniha je spíše o životě v Africe s "nohama pevně na zemi" a o létání se zmiňuje velmi okrajově. Spíš celá kniha je taková "cesta" jak se Beryl k tomu létání vlastně dostala. Konec knížky byl trošku odfláknutý, jiné pasáže zbytečně dlouhé.

O autorce:

Paula McLain se narodila v roce 1965 ve Fresnu ve státě Kalifornie. Matka od ní odešla když Paula byla malá holčička a její otec často pobýval ve vězení. Paula a její sestry se tak stěhovaly od jednoho dětského domova k druhému. Když Paula vyrostla, živila se vším možným než přišla na to, že může psát. Na Michiganské univerzitě studovala poezii a získala zde titul MFA. Dnes Paula žije se svou rodinou v Clevelandu. Na svém kontě má dvě sbírky poezie a tři romány z nichž můžeme na české půdě jmenovat například titul Pařížská manželka nebo Létala jsem za sluncem.

"Naučila jsem se pozorovat, skládat svou důvěru do jiných rukou, než jsou mé vlastní. A také jsem se naučila bloudit. Naučila jsem se tomu, co potřebuje vědět každé snící dítě - že žádný obzor není tak daleko, abyste se nemohli dostat nad něj nebo ho překonat. To všechno jsem se naučila najednou. Ale pak přišla ještě spousta těžkých věcí." - ukázka z knihy

Recenze: Pusinka (S. Hannah)

Včera jsem dočetla knížku s názvem Pusinka, od autorky Sophie Hannah.

autor: Sophie Hannah
nakladatelství: Ikar
rok vydání: 2015
Počet stran: 318
ISBN: 978-80-249-2926-2

Anotace:
Jen na pár hodin si Alice Fancourtová odskočí od svého miminka, kterému jsou pouhé dva týdny. Zatímco byla pryč, její malou měl na starosti manžel, David Fancourt. Když se vrátí do domu u Jilmů a vstoupí do dětského pokoje, jako by se propadla do zlého snu. Trvá na tom, že dítě, které leží v postýlce a má na sobě oblečení Florence, není její dcera. Její manžel zase naopak tvrdí, že Alice buď lže, nebo se zbláznila. Alice však ví, že musí policii přesvědčit než bude příliš pozdě. Kniha Pusinka je prvním románem ze série, kde se čtenářům představují detektivové Charlie Zeilerová a Simon Waterhouse.

Stručný děj (pozor, může obsahovat spoilery):

Kniha Pusinka je rozdělena do dvou dějových linií. Jedna dějová linie sleduje vyšetřování detektivního týmu Simona a Charlie a druhá linie sleduje dění kolem Alice Fancourtové v domě U Jilmů.

Alice je provdaná za Davida a žije s ním a s jeho matkou, a synem Felixem, kterého má se svou první ženou, která byla tragicky zavražděna, ve skvostném domě U Jilmů.

Alice má za sebou těžký a dlouhý porod své dcery Florence, po kterém jí zůstala na břiše ošklivá jizva a stále se necítí duševně i tělesně v pořádku. Přesto se nechá přesvědčit svou tchýní Vivienne aby si vyrazila mezi lidi a trošku se odreagovala. Vyrazí proto ve svém starém autě do fitness centra Waterfront, kam jí Vivienne zakoupila členství.

Když se ale vrátí domů, najde dveře do domu otevřené a svého manžela jak usnul v ložnici. Když vstoupí do dětského pokoje, je to jako by se propadla do zlého snu. Tvrdí, že dítě, které leží v postýlce není její dcera Florence. Trvá na tom, že policie musí zahájit vyšetřování a její dceru najít.

Její manžel naproti tomu tvrdí, že Florence nikdy neopustila dům U Jilmů a že Alice se určitě vinou těžké poporodní deprese totálně zbláznila.

Detektivové sice formálně zahájí vyšetřování, ale nedávají tomu žádnou velkou naději. Alice v průběhu vyšetřování přichází se stále bizardnějšími teoriemi, co se s její malou mohlo stát. Až nakonec zmizí Florence i Alice úplně. Kde je nakonec pravda?

Hodnocení: 90 %

Ač tato knížka neměla pozitivní ohlasy, i tak jsem toužila si jí přečíst. A nelituji toho. Kniha se zpočátku četla spíše zdlouhavě a vůbec děj neutíkal, také mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na dvě dějové linie, ale zhruba od čtvrtky knížky jsem se začetla a už mě děj nepustil. Od půlky knížky jsem sice téměř na sto procent tušila, kdo je viníkem toho všeho, ale i tak to byla krásně  napsaná kniha. Takže zasloužených 90 %.

O autorce:

Sophie Hannah je autorka několika psychologických thrillerů, které si získali čtenáře po celém světě. Sophie také píše poezii. Je vdaná a žije se svým manželem a dětmi v Cambridgi. Byla také nominována na cenu T. S. Eliota. Je také autorkou knihy "Vraždy s monogramem", kde se pod jejím vedením vrátila nejoblíbenější postava vyšetřovatele Hercule Poirota ze sérií od královny zločinů od Agathy Christie.