čtvrtek 30. ledna 2020

Recenze: Srdcerváči #1 a #2

Dnes se netradičně podíváme na dvě knihy v jedné recenzi najednou. Jedná se o komiks s názvem "Srdcerváči" a to o první a druhý díl od autorky Alice Oseman. Autorka už prozradila, že vyjde i třetí díl, ale zatím jen v zahraničí a to v první třetině tohoto roku. Ale pojďme si knížky blíže představit.

autorka: Alice Oseman
nakladatelství: CooBoo
rok vydání: 2019
počet stran: 288 a 328
ISBN: 978-80-7544-825-5 a 978-80-7544-904-7

Anotace #1:

Charlie je nervák a někdy až moc přemýšlivý kluk. Minulý rok pro něj nebyl dvakrát dobrý, ale aspoň už ho nikdo nešikanuje. Nick Nelson je zase veselý, měkkosrdcatý hráč ragby. O Charliem něco slyšel, ale nikdy neměl příležitost si s ním promluvit. Až do začátku ledna, kdy se potkají na jedné společné hodině. Povahově jsou sice zcela odlišní, ale i tak se z nich rychle stanou přátelé. Charlie se do Nicka zakouká, ale ani nepomyslí na to, že by u něj snad mohl mít šanci. Ovšem láska dovede překvapit a občas na vás ty dobré věci čekají přímo za rohem....

Anotace #2: 

Nick a Charlie jsou nejlepšími kamarády. Nick ví, že Charlie je gay, a Charlie ví, že Nick není. Ale láska dovede překvapit a Nick tak přijde na spoustu věcí o svých přátelích, rodině i o sobě samotném...

Stručný děj (pozor, může obsahovat spoilery):

Knížka rozehrává příběh mezi Charliem a Nickem. Charlie někdy moc přemýšlí. V předešlém roce si prošel šikanou. Nick je proti tomu veselý, rád hraje ragby. Nick a Charlie se jednoho dne potkají ve studijní skupině a rázem se z nich stanou přátelé. Později se do sebe zakoukají, ale nevědí, jak si to mají říct. Nick Charlieho ukecá, aby se k nim připojil do školního ragbyového týmu, aby s ním mohl trávit více času. Charlie má zpočátku pochybnosti, ale později se ukáže, že to byli zbytečné obavy. Charlie a Nick spolu začínají trávit stále více času, stále více si rozumějí a Nick má v hlavě stále větší zmatek. Lidé ve škole si toho také začínají všímat a protože vědí, že Charlie je gay, vzniká spousta nepotvrzených drbů i na Nickovu osobu. Jenže Nick stále neví, jak to má s orientací a je z toho zmatený, protože ještě před nedávnem se mu líbili holky, a teď je celý pryč z Charlieho. Jak tohle dopadne?

Na tento děj navazuje druhý díl tohoto komiksového dílka. Hned na začátku se po počátečních rozpacích staneme svědky Charlieho a Nickova polibku, který odstartuje další děj tohoto příběhu. Nic s Charliem tak dostanou příležitost si o všem co se týče citů a současné situace popovídat a Nick se přizná, že z této nové situace je strašně zmatený a vůbec neví, co si se sebou má počít. Charlie mu vypráví o svých začátcích, kdy si poprvé přiznal, že je gay, což bylo už když byl malý kluk. Nick nicméně chce s Charliem chodit a zažívat vše, co páry zažívají, ale zatím si to chce nechat pro sebe, aspoň než dozraje ten správný čas na to, to všem povědět. Mezitím si Charlie s Nickem vyměňují zprávy na messengeru, kde probírají všední starosti života, potkávají se ve škole, chodí spolu na ragby, učí se spolu, chodí ven.

Při jednom venkovním odpoledni se Nick svěří Charliemu s tím, že si hledal nějaké informace na internetu, a že si myslí, že je bisexuál, protože jinak si neumí vysvětlit to, že se mu v minulosti líbila holka, a teď je celý pryč z Charlieho.

Charlie se chystá oslavit narozeniny a tak pozve Nicka s pár dalšími lidmi na svou oslavu narozenin na bowling. Kromě pár kluků je mezi pozvanými i Elle, která se prezentuje jako transsexuálka z vedlejší dívčí školy. Mezi pozvanými je i nejstarší Charlieho kamarád Tao, který když Charlie zaleze na toaletu, vyjádří své obavy, že Nick Charlieho jenom využívá a že s ním flirtuje jen pro srandu, aby ho pak mohl využívat. Charlie s ním ale nesouhlasí a pošle ho pryč s tím, že za svůj život je zodpovědný jen Charlie.

V květnu se Nick potká s holkou, která se mu kdysi líbila - s Tarou - na zkoušce školního sboru kam Charlie patří. Tara se Nickovi přizná, že je na holky a Nick se jí na oplátku svěří s tím, že s Charliem chodí. Je totak krásný pocit, to někomu říct.

Později se Nick s Charliem vypraví na výlet na pláž, kdy se Nick Charliemu přizná, že je tedy určitě bisexuál a že se mu líbí mít Charlieho rád. Teď je tedy na čase, aby to oznámil mamince a dalším lidem ve svém okolí. Maminka má úplně klidnou reakci, koneckonců je to přece její syn a ona už to  nějakou dobu prostě tušila. Jak se vztah mezi Nickem a Charliem bude vyvíjet dál?

Hodnocení: 70 % 

Srdcerváči jsou šestou a sedmou přečtenou knihou tohoto roku. Někdo by možná mohl namítnout, že to je komiks, a to se mezi knihy nepočítá. Já to ale počítám a to je nejdůležitější. Ale teď už něco ke knížce. Poslední dobou se tady rozběhl "srdcerváčský" boom a všichni je četli a chválili, chválili a četli. Já se k nim asi neřadim. Nebo né, že by se mi knížka nelíbila. Po grafické stránce je to moc hezká knížka, ale jinak asi nepatřim do cílové věkové skupiny, protože mě ten příběh přišel jako takové kliše, přeslazená a málo pravděpodobná pohádka pro dospívající. Při prvním dílu jsem si myslela, že dám komiksu šanci - je krásně graficky zpracovaný, postavy jsou milé a sympatické, ale když se ve druhém díle Nick "vybarvil" a jeho maminka na to reagovala tak jak reagovala, tak to mě dostalo úplně. V současné době jsou takový rodiče, kteří orientaci svého dítěte přijmou se stoickým klidem, ale stále se bohužel setkáváme s lidmi, kterým taková "odlišná" orientace přijde zahanbující a pohoršující celou rodinu, že je pro ně přijatelnější dostat svou vnučku do blázince, když se díky nepochopení své rodiny pokusila o sebevraždu. A to není výmysl, který jsem četla někde na internetu, to se poblíž mé rodiny opravdu stalo! Jinak je to krásný komiks, krásně nakreslený, zpracovaný a sympatický, ale trošku hodně zidealizovaný.

O autorce:

Alice Osemanová se narodila v roce 1994 v Kentu v Anglii a je spisovatelkou a ilustrátorkou na plný úvazek. Většinou bezcílně zírá na monitor a přemýšlí o nesmrtelnosti chrousta, jen aby si nemusela hledat práci někde v kanceláři. Kromě Srdcerváčů má na svém kontě román Solitaire, Radio Silence a I was born for this. Více o její tvorbě se můžete dozvědět na jejím instagramovém účtu @aliceosemanart.




pondělí 27. ledna 2020

Recenze: Úterní ženy mezi bylinami a řepou (M. Peetz)

Dnes si představíme další z knížek letošní Čtenářské výzvy. Jedná se o knihu Úterní ženy mezi bylinami a řepou. Jedná se o třetí díl této minisérie o Úterních ženách. Ale pojďme si knížku představit.

autorka: Monika Peetz
nakladatelství: Host Brno
rok vydání: 2014
počet stran: 297
ISBN: 978-80-7491-148-4

Anotace:

Kiki je vynervovaná ze špatného vzduchu, nekonečných problémů s parkováním a ruchu ze staveniště vedle jejich bytu uprostřed Kolína. A tak se rozhodne odstěhovat s partnerem a dvouletou dcerkou na venkov. V oblasti Maklenburské jezerní plošiny si chce otevřít penzion pro vystresované lidi z města, jako je ona a její přítelkyně a pěstovat vlastní zeleninu. Bohužel se ukáže, že opuštěná budova staré školy stojící na půl cesty mezi Berlínem a Hamburkem, je absolutní ruina. Tři týdny před slavnostním otevřením Kiki uzná, že sama na dokončení penzionu nezvládne a bubnuje na poplach. Úterní ženy přijíždějí přiložit ruku k dílu. Každá z nich si s sebou přiváží i část svého všedního života. Hádky, lži, zrada - nic z toho nedokáže Úterní ženy rozeštvat. Leda snad šarmantní muž s tajemným posláním.

Stručný děj (pozor, může obsahovat spoilery):

Kiki, Max a malá Greta se rozhodnou opustit život ve městě a odstěhovat se na venkov do Birkowa, kde koupili starou a rozpadlou budovu Staré školy, ze které hodlají udělat penzion pro přepracované lidi z města. Situace však není tak lehká, jak se na první pohled zdá. Opravy váznou, rozpočet se tenčí a problémy ve vztahu Kiki a Maxe se  prohlubují.

Po čase přijíždí do Birkowa Kikiny kamarádky, aby jí s přestavbou pomohli, protože termín otevření penzionu se blíží. Estella slíbila v rámci charitativního projektu pro děti ze sociálně slabých rodin poskytnout Kiki na penzion nějaké finanční prostředky. Ale její snacha, která se teď dostala do vedení firmy tyto peníze pozastavila a s tím, se pozastavila i rekonstrukce.

V rybářské chatce na břehu jezera se ubytuje velice podezřelý (ale taky velice atraktivní) pan Steiner, jehož záhadné identitě se rozhodnou Úterní ženy přijít na kloub.

Poté, co Kiki pošle místní renomovaný stavař ke všem čertům, povolá na pomoc osamělého opraváře a majitele místní půjčovny kol Rica, aby jí s opravami penzionu pomohl. Jenže i tak se Kiki nedaří s opravami pohnout, protože jí stále chybí potřebný kapitál. A tak se Úterní ženy přihlásí do místního každoročního a tradičního bowlingového turnaje, aby získali hlavní výhru. Podaří se jim to a začne zase v jejich životě svítit Slunce?

Hodnocení: 85 % 

Úterní ženy jsou příběhem plným odhodlání splnit si sen a dokázat svému okolí, že Kiki není tak neschopná, jak si o ní její okolí myslí a také plný čirého přátelství. Jediné, co mi na knížce vadilo, byli časté překlepy či chyby. Knížka má krátké kapitoly, které podporují celkovou čtivost knížky. Příběh plynul pomalu a mile, ale nebyl zbytečně rozvleklý a nudný. Ke konci knížky se objeví i celkem napínavá část a možná i překvapivé rozuzlení. Je to taková milá oddechovka, která nás nutí v tomto uspěchaném světě zpomalit a zamyslet se nad tím, co je ve skutečnosti v našem životě důležité. Místama je možná přátelství Úterních žen příliš zidealizované.

O autorce:

Monika Peetzová vystudovala germanistiku, komunikační vědy a filozofii na mnichovské univerzitě. Po dokončení studií pracovala jako dramaturgyně. Od roku 1998 působí jako scénáristka v Německu a Nizozemsku. V roce 2010 vydala svou první knihu Úterní ženy, která se v mnoha zemích stala bestsellerem.


"Není to zrovna jednoduché, když je jeden uvázaný doma a ten druhý pořád na cestách," poznamenala Caroline. Byla jediná, která se odvážila zeptat: "Mezi vámi dvěma to není tak úplně v pořádku, že?" 
Kiki přikývla. Teď, když už je Max pryč, nemá cenu aby před kamarádkami něco předstírala.
"Máme vztah po telefonu. Z lásky se stává čistě telepatická záležitost. Než odjede, pokaždé se pohádáme."
-ukázka z knihy

středa 22. ledna 2020

Recenze: O čarodějnici, která se nenechala upálit (A. Lovelace)

Dneska se podíváme na druhou knížku, kterou jsem četla v rámci Čtenářské výzvy od Databáze knih.

autorka: Amanda Lovelace
rok vydání: 2019
nakladatelství: Yoli
počet stran: 208
ISBN: 978-80-761-7947-9

Anotace:

Druhá sbírka básní Amandy Lovelace, oceněná Goodreads Choice Award za rok 2018. O čarodějnici: hrdé, nezávislé, nadpozemsky silné a především nezničitelné. Druzí ji mohou odsoudit, zesměšnit, pokusit se ji umlčet, v tomhle příběhu se ale čarodějnice upálit nenechá. Silné, dojemné, ale především výjimečně aktuální verše americké básnířky se pokouší apelovat na mladé dívky, aby věřily samy v sebe a převzaly kontrolu nad svými příběhy.

Hodnocení: 30 %

Ač jsem se na knížku hodně těšila, tak mě opravdu hodně zklamala. Po grafické stránce byla přinejmenším zajímavá a neotřelá, ale obsahově se mi vůbec nelíbila. Sice jí přečtete opravdu za chviličku, třeba za pár hodin, ale není to příjemné čtení.  Autorka je bezpochyby skvělou básnířkou a to i přesto, že mi moderní poezie nic moc neříká. Dokáže s pár slovama opravdu zázraky. Autorka nicméně v "básních" neustále vnucovala čtenářům názor, že všichni muži jsou zlí a nemyslí na nic jiného, než na to, jak ženy ponížit, zpacifikovat a ublížit jim a naopak všechny ženy jsou báječné, skvělé, odvážné, atd. Nic proti názorům ostatních, nic proti feministickému hnutí, ale svět (a hlavně ženy a muži) nejsou tak černobílí, jak je popisuje autorka. Ano, najdou se mezi nimi i hulváti (ano, pár jich znám), ale většina kluků, které jsem poznala byli a jsou slušňáci a neublížili by ani mouše. Takže za mě jasný propadák.

O autorce:

Amanda odmalička milovala slova a pohádky. Takže bylo přirozené aby začala psát vlastní knihy, a tak se také stalo. Pokud zrovna nečte nebo nepíše, čeká až nastane čas na dýňové latte, kouká na Gilmorova děvčata. Žije v New Jersey s manželem a dvěma kočkami a tolika knihami, že by všechny už potřebovali vlastní dům. Získala bakalářský titul z anglické literatury a ze sociologie. Její první básnická sbírka "O princezně, která se zachránila sama" získala čtenářskou cenu Goodreads Choice Award v kategorii poezie v roce 2016. Její druhá sbírka, "O čarodějnici, která se nenechala upálit" získala v roce 2018 tu samou cenu.

"....z učebnic dějepisu 
je vyškrtali, 

ale na všech
velkých objevech

najdete 
spáleninu

v podobě 
skvostného

otisku
ženské ruky.

nezapomínejte:
teď už
v učebnicích dějepisu
být musíme."  - ukázka z knihy


Recenze: Letuška z economy (P. Jirglová)

Dneska se podíváme na knížečku od autorky blogu TooSweetNothings od Petry Jirglové. Péťa pracovala rok jako letuška pro jednu z nejpřednějších leteckých společností - Emirates v Dubaji. Kdo mě zná, tak možná řekne, že je recenze zpunktovaná protože s Péťou v současné době pracuji, ale já nerada lžu a přibarvuji a tak i když jsme kolegyně, musím nezaujatě napsat na knížku jen samou chválu. Ale to předbíháme.

autorka: Petra Jirglová
rok vydání: 2019
nakladatelství: Pointa
počet stran: 149
ISBN: 978-80-907-5055-5

Anotace:

Chtěli byste snídat v Paříži, obědvat v New Yorku a večeřet v Bangkoku? Tak to si vysněte jiné zaměstnání. Vtipné historky o mé kariéře letušky na Blízkém Východě, o práci a životě v Dubaji, o lidech se kterými jsem se setkala i o tom, že není všechno zlato, co se třpytí. Knížka vás potěší, otevře oči, ale hlavně pobaví!

Stručný děj:

Autorka zde popisuje své zážitky, které měla během své práce jako letuška ve společnosti Emirates. A že to není práce snadná si asi každý z nás dokáže domyslet. Dlouhé lety, časové posuny, nedostatek spánku, otravní pasažéři, skvělý kolegové, nové možnosti, příležitosti, ale i stesk po domově. To vše je nedílnou součástí života všech letušek na zemi. A právě o tom píše Péťa s humorem sobě vlastním a poodhaluje tak roušku tajemství této práce v oblacích.

Hodnocení: 85 %

Knížku jsem si přečetla s chutí nejenom z kolegyality. Péťa zde vtipně píše o svých zážitcích v Dubaji, o tom co taková letuška dělá, když má zrovna a zcela náhodou volno. Knížka se mi líbila svou neotřelostí, originálním způsobem podání i vtipnými pasážemi o pasažérech, které jsou aktuální pro všechny, kdo pracují s lidmi. Knížka má jen 149 stran, takže jí přečtete za chviličku a ještě se u ní budete bavit.

O autorce:

Péťa je čerstvá třicátnice, blogerka a holka do nepohody. Cestovatelka a milovnice svobody. Hned po maturitě se vydala objevovat svět a na svých cestách se živila lecčíms a tak se dostala k práci letušky pro prestižní leteckou společnost. Ve své knížce, která je její prvotinou popisuje své zážitky, které také uveřejnila na svém blogu, kde své zážitky ze života a z cest popisuje dodnes.

"...Beru to jako takovou výzvu sama k sobě, a čím víc mě ty idi vytáčí a čím víc se chovají jako rozmazlený děti, kterým někdo sebral hračku, tím jsem pak milejší například a lidi na recepci, když se checkinujeme do hotelu, nebo na pokojský, který potkám ráno na chodbě, nebo na servírky na snídani a obecně na všechny lidi, který pracujou ve službách, a po každý šichtě musí doma mlátit hlavou o zeď a říkat si, jaký kreténi po tom světě chodí. Zažila jsem už všechny národnosti, snad všechny povahy, pracovala jsem za barem, kde jsem do rána tvrdla s opilcema, v hotelu, v kavárně, prodávala jsem zmrzlinu ve Skotsku, kde vám na vše řeknou "áj" místo yes, obsluhovala jsem v americký restauraci a byla jsem i za pokladnou v Americe, kde se zákazníkům dovolí úplně vše, ale úplně všechno, ale paluba letadla je ta největší lidská džungle ever...." - ukázka z knihy.




sobota 11. ledna 2020

Recenze: Introvertka v hlučném světě (D. Tung)

Před časem jsem zveřejnila recenzi na titul Ze života knihomolky od Debie Tung. Byla jsem z ní tak nadšená (i když už asi nespadám do té věkové skupiny pro kterou je původně určena), že jsem si musela pořídit i další knihu od autorky, s názvem "Introvertka v hlučném světě" a musím hned na úvod říct, že jsem z ní byla stejně nadšená jako z té předchozí. Ale to předbíháme událostem.

autorka: Debbie Tung (pseunodym)
rok vydání: 2019
nakladatelství: Portál
počet stran: 184
ISBN: 978-80-262-1545-5

Anotace:

Když jsou vašimi nejlepšími přáteli knihy a vaše představa o báječném víkendu obnáší čtení, spoustu hrnků čaje a malování obrázků, to vše v duchu hesla: Lidem vstup zakázán, každé pozvání na večírek nebo do kiny představuje výzvu. Místy úsměvná, místy smutná kniha je otevřeným oknem do světa všech, kdo by svůj život nejraději strávili zalezlí pod dekou. Když ale jako Debbie zjistí, že kamarádit se s ostatními lidmi může být fajn, jejich život se rozjasní. Kniha rozhodně upoutá svým obsahem, ale také jedinečným zpracováním ilustrací. Debbie Tung je ve světě komiksu známou osobou.

Hodnocení: 95 %

Knížka zachycuje každodenní trable Debbie, která špatně navazuje vztahy s lidmi a s okolním světem, ale naštěstí má extrovertního partnera, který to vše obstará za ní. Kniha je moc hezky graficky zpracovaná a v některých komiksech jsem se i poznala, protože jsem v podstatě také introvert a můj partner je ten nejukázkovější extrovert co kdy chodil po téhle planetě. Knížka je vtipná, je báječná a krásně zpracovaná. Takže rozhodně doporučuji. Všem. Ne jen introvertům jako jsem já.


Recenze: Když se introvertka vdá - Debbie Tung

 Dnes bych vám tu ráda představila miloučkou jednohubku, nový komiks od mé oblíbené autorky Debbie Tung. Od Debbie už mám přečtené dva komik...