Recenze: Sezdány válkou: Soraya M. Lane

Dnes tu mám recenzi na moc milou knížku od australské autorky Sorayi Lane, Sezdány válkou. Na databázi knih sice moc ohlasů dobrých nesbírá, ale když budete očekávat spíše milou romantiku než historický román, bude se vám to líbit. 

Příběh vypráví o třech zdravotních sestřičkách - Scarlet, Ellie a Lucy. Každá pochází z jiného koutu země, z jiných společenských poměrů, ale přesto uprostřed válečné vřavy, přílivu sanitek, amputací a těžkou, dlouhou a úmornou prací, dokážou navázat pevné přátelství. A možná i lásku...

Anotace 

Londýn 1944. Na nádraží se potkají mladé zdravotní sestřičky, obě míří za stejným cílem: pomoci své zemi ve válce. Scarlet touží najít svého pohřešovaného snoubence Thomase a chce dokázat rodině, že je silnější, než si všichni myslí. Ellie má ošetřovatelství v krvi, ale pochází z mnohem skromnějších poměrů, na hony vzdálených od Scarlettny privilegované výchovy. I když se naoko tváří statečně, při myšlence na to, co je možná čeká ve Francii, cítí stejnou nervozitu jako Scarlet. V Normandii tyto dvě kamarádky brzy poznají Lucy, zkušenou sestru, kterou zdánlivě nemůže nic otřást. Svou odvahou a schopnostmi ohromí obě začátečnice, ale sama si je moc dobře vědoma, jaká nebezpečí jejich povolání přináší... a i ona se bojí, jestli se vrátí domů živé. Surovost světa zmítaného válkou je dožene až na hranici vlastních sil. Scarlet, Ellie a Lucy se budou muset spolehnout jedna na druhou a sílu vzájemného přátelství, aby přežily. 

Hodnocení

4,5 ⭐/5 ⭐

Jak už jsem říkala na začátku, když nebudete čekat nějaké vysoké dějepisné učení, ale spíš milou knížku plnou přátelství a romantiky, tak budete rozhodně spokojeni. I když tedy válečných hrůz i tak rozhodně nebudete ušetřeni. Těch je tam myslím, víc než dost. 

Kniha se strašně dobře četla. Bylo tam spousta krásných a romantických pasáží, ale také pasáží, které se moc hezky nečetli, i když popisy zranění a léčení zraněných vojáků, se tam naštěstí autorka nevěnovala příliš podrobně. Nemám takové čtení ráda. Hlavní postavy Scarlet, Lucy a Ellie jsem si hned od začátku oblíbila a od začátku obdivovala jejich nesmírnou odvahu vrhnout se dobrovolně do válečné vřavy. V knížce se střídali pohledy na věc a zážitky všech tří hrdinek, což děj super ozvláštňovalo a lépe tak ubíhal. Je tedy pravda, že děj byl někdy místama až možná přehnaně romantický, moc "červený", ale do toho už jsem šla, takže to moje hodnocení ovlivnilo jen málo. 

Jediné, co mě tam trošku rozčilovalo byli překlepy, ale ty se začali objevovat až v poslední čtvrtině knihy. 

V knížce se krásně ukazuje jak válka lidi dokáže změnit, a to nejen chlapi, kteří se vrhali v první linii do válečné vřavy, ale i pro další "účastníky", jako byli právě třeba zdravotní sestřičky, na které se v literatuře s tématikou druhé světové války dost zapomíná. Druhá světová válka totiž nejsou jen koncentrační tábory. Ano, mají tam majoritní podíl, protože se tam děly opravdové hrůzy, ale hrůz nebylo ušetřeno ani bitevní pole, či jeho okolí. 

Ukázka z knížky

"Ellie, jsi si jistá...?" zamumlal. 

Sevřela rukou látku jeho košile, přitáhla si ho blíž, až zády narazila do domku. Spencer ji vlastním tělem kryl před světem, chránil ji, nepřestával ji hluboce líbat. Rukama jí sjel na boky, hladil ji a ona si připadala naživu jako nikdy. Všechno na Spencerovi jí připadalo správné. Ani jediná její částečka nechtěla, aby přestal. 

Prsty nahmatala knoflíky jeho košile, netrpělivě je rozepínala. Chtěla se dotýkat jeho pokožky, potřebovala se jí dotýkat. Spencer jí rukama stále přejížděl po těle, a když zasténal, jen jí to popohnalo, aby si pospíšila. Takhle ještě nikdy s žádným mužem nebyla, nikdy k žádnému necítila tak silné emoce, ale Spencer jí příváděl k šílenství."

O autorce

Soraya vystudovala práva... načež si uvědomila, že nechce strávit zbytek života mezi paragrafy a rozhodla se naplnit svůj starý sen - stát se spisovatelkou. Nyní, o pár let později, je respektovanou autorkou historických a romantických románů - ten zatím poslední - Voyage of the Heart, se stal bestsellerem Amazonu. Žije na malé rodinné farmě na svém rodném Novém Zélandu s manželem, dvěma syny a spoustou čtyřnohých společníků. Pokud zrovna nepíše, tráví čas nejraději se svými blízkými v přírodě.