sobota 21. března 2020

Recenze: Hvězdy nám nepřály (J. Green)

V rámci projektu #ctemesyoli jsem si o víkendu 22.-23.2. dala čtecí maraton s knížkou Hvězdy nám nepřály od Johna Greena. Je fakt, že dnes se tato kniha stala pomalu klasikou a mě už taky pár let leží doma v poličce a jen jsem kolem ní chodila jako mlsná kočka, ale furt jsem se nemohla odhodlat jí přečíst. Jelikož jsem si minulý rok prošla tím, že můj dnes už snoubenec onemocněl a byl nucený bojovat právě s rakovinou, tak jsem úplně o tom nechtěla číst. Věděla jsem, jak ten příběh skončí, a nějak jsem se nechtěla stresovat tím, že by mého drahého potkal stejný osud. Ale teď jsem se odhodlala do tohoto čtenářského restu pustit. A jaké to bylo?

autor: John Green
originální název: The Fault in Our Stars
nakladatelství: Yoli
rok vydání: 2013
počet stran: 240

Anotace:

Příběh vypráví o šestnáctileté Hazel a sedmnáctiletém Augustovi, které spojuje jedno - rakovina. Náhodou se potkají a rázem se do sebe zamilují. Výborně se doplňují a časem zjistí, že je spojuje daleko víc, než jen smrtelná nemoc. Nebyl by to však velký milostný příběh, kdyby neskončil tragédií. Jejich společná cesta trvá pouze a jedině několik měsíců, ale to jí neubírá na intenzitě. A přesto to není kniha o umírání a smrti. Je to kniha o lásce a o tom, že hrdinové nemusí být takový, jaký jsme si je představovali, že svět není továrna na splněná přání a také o tom, že i za pár měsíců se dá prožít to, co jiní ani za celý svůj život neprožijí. Tato originální a citlivá knížka je napsaná s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky stylu psaní autora, má neuvěřitelně silné vyznění.

..."Nostalgie je vedlejší účinek rakoviny," řekla jsem.
"Ne, nostalgie je vedlejší účinek umírání," odpověděl. Foukal vítr a po kůži nám tancovali stíny větví. Gus mi stiskl ruku. "Je to hezký život, Hazel."
-ukázka z knihy

Stručný děj:


Příběh je vyprávěný z pohledu šestnáctileté Hazel, která je již v posledním stádiu rakoviny. Lékaři jí diagnostikovali tuto nemoc, když jí bylo pouhých 6 let. Nedávali jí příliš velké šance na přežití, ale přesto, je ve svých šestnácti letech, stále naživu. Neobejde se však bez kyslíkové bomby a léků. Hazel celé dny leží v posteli, čte si knížky a kouká se na televizi. Její rodiče, hlavně matka, jsou z jejího způsobu života zoufalí a snaží se jí přimět k nějaké aktivitě.

Její život se změní ve chvíli, kdy na podpůrné skupině dětí s rakovinou, se seznámí s Augustem, milým sedmnáctiletým klukem, který díky snaze vyléčit svou nemoc, přišel o nohu. Díky Augustovi si Hazel splní několik svých snů, ale bohužel se jí nevyhnou i některé zklamání. Její život se tím ale bezesporu od základu změní.

Zamilují se do sebe a protože nikdo z nich neví dne ani hodiny, která se může stát jeho poslední, rozhodnou se všechen čas, který jim zbývá, věnovat sobě.

..."Svět není továrna na splněná přání." - ukázka z knihy

Hodnocení: 4,5 ⭐/5⭐

Okolo knížky jsem chodila hodně dlouho, protože jak už jsem psala v úvodu, jsem si tím prošla, a věděla jsem, že to nebude hezké čtení. Věděla jsem také, jak to skončí, a to mě od čtení odrazovalo ještě víc. Ale pak jsem se v rámci projektu #ctemesyoli odhodlala po knížce sáhnout. A myslím, že jsem udělala dobře.

Knížka je bezesporu velmi silná. Rakovina je celou knížkou úplně nasátá, ale i přesto je v ní tak citlivě schovaná, že vy se spíš soustředíte na děj, postavy a smysl celého příběhu, že vám ani nedojde jak tragická nemoc se za celým tímto příběhem skrývá. Knížka je napsaná dost humorně, což vzhledem k hlavnímu tématu knížky je opravdu úctyhodný výkon.

Tento titul vás donutí prožívat všechno s hlavními hrdiny, budete se usmívat s nimi a brečet s nimi nebo možná kvůli nim. Dá vám jasně najevo, že život dokáže být krutý a je mu s prominutím u zadku, kolik je vám let. Za mě určitě brilantní knížka, která bude mít čestné místo u mě v poličce.

..."Jmenuji se Hazel. Augustus Waters byl láska mého života, i když nám hvězdy nepřály. Náš příběh byl jako milostný epos a já bych o něm nedokázala říct víc než jednu větu, protože pak bych se utopila v louži slz. Gus to věděl, Gus to ví. Nebudu vám vypravovat náš milostný příběh, protože - jako všechny skutečné milostné příběhy - zemře s námi, a je to tak správně." - ukázka z knihy.

O autorovi:

John Green je americký spisovatel a vlogger. V roce 2005 získal Printzovu cenu za svou první knihu "Hledání Aljašky". Jeho román "Hvězdy nám nepřály" se dostal na seznam bestsellerů New York Times a v roce 2014 byl podle této knižní předlohy natočen stejnojmenný film. Napsal mnoho dalších titulů, jako například Příliš mnoho Kateřin, Papírová města a mnoho dalších. V roce 2014 byl zařazen do seznamu "100 nejvlivnějších lidí světa". John žije se svou manželkou, a dvěma dětmi v Indianapolis.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Recenze: Když se introvertka vdá - Debbie Tung

 Dnes bych vám tu ráda představila miloučkou jednohubku, nový komiks od mé oblíbené autorky Debbie Tung. Od Debbie už mám přečtené dva komik...