Recenze: Imogen Kealey - Osvobození

 Dneska bych vám ráda představila knížku Osvobození, která pojednává o tématu druhé světové války. Docela si říkám, jak je možné, že jsem si v tuhle složitou dobu vybrala téma druhé světové války, když by bylo nasnadě si vybrat nějakou romantickou feel good knížku. Je to hlavně z toho důvodu, že jsem teď tak nějak potřebovala vědět, cítit, že už v naší historii bylo období, kdy bylo daleko hůř než teď, a že to vlastně všechno dobře dopadlo. Ale teď si pojďme něco říct o té knížce. 

Knížku napsali britská autorka historických románů Imogen Robertsová a americký producent a scénárista Darb Kealey, z čehož vzniklo jméno Imogen Kealey, které si můžeme přečíst na obálce. Knihu jsem si koupila z podzimního katalogu Knižního klubu, kde jsem četla super tip od Rádi Blažka. Ale bohužel jsem z ní nebyla asi tak nadšená jak bych měla být.

V knížce sledujeme osudy hlavní hrdinky Nancy Wakeové, která byla skutečnou historickou postavou. Nancy za dob druhé světové války bojovala ve francouzském odboji. Osobnost hlavní hrdinky nesmírně obdivuji, a to hlavně za její odvahu a činy, a můj nesmírný obdiv má za to, že i v době války neseděla nečinně s rukama v klíně, ale směle se vrhla do bitevní vřavy, i když jí to stálo nemálo sil. 

Anotace

V šestnácti letech Nancy opustila rodnou Austrálii, aby nalezla nový domov a životní lásku v Marseille. Ovšem během nacistické okupace nedokázala stát stranou a jako čím dál slavnější a hlavně nepolapitelnější Bílá myš se stala německým silám trnem v oku. Když byla odhalena, musela uprchnout do Anglie, zatímco jejího manžela Henriho zadrželo gestapo. Nancy se však nikdy nevzdává - po tvrdém výcviku se vrací do esesáky a gestapáky zamořené Francie, aby pomohla osvobodit svůj nový domov i milovaného Henriho. 

Hodnocení

3⭐/ 5 ⭐

Na knížce se mi hlavně líbilo, že byť je to období druhé světové války, takže jako hlavní téma zde nefiguruje koncentrační tábor. Což je fajn. Já mám sice knihy z období druhé světové války hodně ráda, ale už mi přijde, že na knižním trhu je tohoto tématu prostě už moc. Ano, je důležité o tom mluvit, ale za druhé války se toho dělo hodně, a je škoda, že ostatní události jsou tímto tématem tak nějak zastíněné. 

Celkově mi ale styl vyprávění v knížce moc nesedl. Nevím, zda je to způsobeno tím jak je knížka napsaná nebo tím překladem. Příběh byl zbytečně zrychlený, což byla hrozně velká škoda pro děj. Děj byl podán příliš věcně, nekonaly se tam žádné dojemné scény. Kniha ve mě při čtení nevyvolávala žádné emoce, přestože ten příběh by na to určitě měl. 

Na konci v doslovu mě trošku zarazilo to, že se tam píše o tom, že události v knížce byli trošku pozměněné. Což podle mě moc dobře není, když se jedná o knížku, která byla napsaná na motivy skutečné postavy a skutečného historického období. 

Citát z knížky

"Všichni jsou blázni. Peklo nemá konec, jen rozdílné barvy a chutě."