Dnes bych vám ráda představila knížku od mladé sympatické autorky, Izabely Strakové, Hortensie de Beauharnais. Knížku jsem vyhrála v rámci soutěže, která probíhala na instagramovém profilu @knizninovinky. A jsem za to velice ráda, jinak by mě knížka zcela minula, a to by bylo hrozná škoda! Protože takové knížky já prostě miluju, a hrozně mě mrzí, že knížka není moc vidět, a proto jsem si dala za cíl ji doporučovat všude kudy budu chodit.
Anotace
Působivý příběh Hortensie, dcery Josefíny de Beauharnais a nevlastní dcery Napoleona Bonaparta v deníkových záznamech.
Vyprávění je proloženo autentickými dopisy popisujícími hrůzy napoleonských válek očima jejího bratra Eugéna, jenž se stal jedním z nejvýznamnějších Napoleonových generálů.
Poté, co skončila její výchova ve francouzské kolonii v Karibiku, se Hortensie vrací do Evropy během jakobínské diktatury, kdy je její otec popraven. Matka Josefína se stává první manželkou vycházející hvězdy republiky, generála Napoleona Bonaparta, avšak sama Hortensie je do něj zamilovaná také. Je ovšem donucena své city potlačit a provdat se za Napoleonova chladného a žárlivého bratra Louise Bonaparta. Dokáže se řídit rozumem a být v manželství šťastná?
Hodnocení
5⭐/5⭐
Tak tohle bylo přesně to čtení, které miluji. Příběh se odehrává v průběhu napoleonských válek. V knížce se pomocí zápisků Hortensie de Beauharnais, později francouzské princezny a holandské královny, dozvídáme o událostech, které se odehrávají na pozadí jejího života. Její život nebyl vždy zalitý sluncem a vedle radostných událostí jí obcházeli i ty více či méně nešťastné - například nucená svatba. Stává se nevlastní dcerou Napoleona Bonaparta, který si pro ní přichystal vzletnou kariéru, ale i tak se jí neštěstí a smrt nevyhýbají.
Je to úžasná knížka a já jsem si čtení neskutečně užila. Mám ráda knížky, kde vedle mocných mužů statečně vystupují i jejich matky, manželky, babičky, milenky, sestry a dcery. Protože jak se tak říká: "Za každým úspěšným mužem hledej ženu." A bohužel historie a literatura dost často na příslušnice něžného pohlaví zapomíná, což je opravdu škoda. Hrozně mi to připomínalo romány Alison Weirové o královně Alžbětě I. a tudorovské monarchii v Anglii a ty z celého srdce miluju, takže hodnocení bylo jasné.
Knížka je proložena autentickými dopisy té doby. Škoda jen, že to není trošku lépe graficky zvládnuté, ale to je asi věc ceny nákladu, ale rozhodně to knížce na kráse neubralo ani milimetr. Rozhodně si hodlám pořídit další knížky od autorky, takže doufám, že jich napíše ještě moc, hrozně moc.
Ukázka z knížky
Otáčím se k ní. Tváře má ještě mokré od slz, ale už nepláče. Tváří se odhodlaně a vzpurně, připravena prosadit svůj názor.
"Jak by mohla existovat duše, když se ve světě děje tolik zlého? Právě jsme viděly bataliony dětí odcházet do války. Nebylo jim víc než dvacet. Co když sansculoti říkali tehdy farářovi pravdu? Co když Bůh skutečně zemřel? To by pak po smrti - ano, to musí být jen temnota. Lusknutí prstem a svět je najednou bez člověka, jehož jediným důkazem existence je několik rozervaných srdcí, které se stejně zahojí a zapomenou. K čemu to všechno je, Adéle? Dej mi jediný důvod, proč se teď," vytahuji z vlasů dlouhou jehlici, "na místě nezabít? Smrt stejně přijde za pár let, proč jí nepomoci? Proč se trápit, když se s každým mým nádechem stejně blíží konec?"
"Právě kvůli oněm rozervaným srdcím," odpovídá. Přistupuje blíž a vkládá jehlici znovu do mých vlasů. Objímá mě.
O autorce
Izabela Straková je mladá nadějná česká spisovatelka. Narodila se v roce 1998 v Rokycanech, kde žije dodnes. Vystudovala gymnázium a v současné době studuje Pedagogickou fakultu ZČU, obor historie, český jazyk a literatura. Psát začala ve svých asi patnácti letech, a to nejdříve krátké povídky do různých soutěží, poté poezii a nakonec napsala novelu s názvem Bezejmenný, která ale bohužel nebyla nikdy vydána. Knížku Hortensie napsala hlavně z důvodu svého dlouholetého zájmu o období právě napoleonských válek, ve které se děj knihy odehrává. V příštím roce se Izabela chystá vydat svou další knížku. Dále je lektorkou angličtiny, ráda cestuje, stará se o čtyři pejsky a zbožňuje literaturu. Mezi její oblíbené autory patří Kundera a Victor Hugo, které jsou její největší inspirací. Z básníků jsou jí nejbližší Kainar, Mikulášek a Skácel.
Žádné komentáře:
Okomentovat